|
|
Vybrané genetické faktory ovlivňující průběh virových infekcí v souvislosti s orgánovými transplantacemi
Chmelová, Klára ; Šperl, Jan (vedoucí práce) ; Husa, Petr (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Transplantace solidního orgánu představuje pro nemocné s orgánovým selháním naději na prodloužení života či jeho bezprostřední záchranu. Nese však s sebou zvýšené riziko řady infekčních i jiných komplikací a nutnost celoživotního užívání imunosupresivní léčby. Přežití transplantovaného orgánu a přežití příjemce ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří celkový stav a věk v době transplantace, diagnóza, pro kterou byl nemocný transplantovaný, rozvoj rejekce štěpu, rozvoj metabolického syndromu i závažné infekční komplikace, včetně virových onemocnění. Virové infekce mohou mít u imunosuprimovaných jedinců velmi různorodý klinický průběh, některé díky imunoaktivaci mohou způsobovat rejekci štěpu, jiné naopak mohou být naopak asociované s imunotolerancí. Naším cílem bylo identifikovat vliv variant vybraných genů na průběh některých virových onemocnění u příjemců orgánů a tím i na jejich potransplantační průběh, morbiditu a přežití štěpu. Cytomegalovirová (CMV) infekce je nejčastější virovou infekcí u příjemců transplantovaných orgánů. Zabývali jsme vlivem genotypu lokusu rs12979860 (C/T) genu IL28B na riziko rozvoje CMV nemoci. Prokázali jsme, že alela T je asociovaná s častějším výskytem CMV nemoci u pacientů po transplantaci jater (LTx), kteří ukončili profylaktickou protivirovou léčbu. Dále jsme u...
|
|
|
Nákazy přenášené kapénkami: znalosti, postoje a chování žáků 2. stupně základní školy
Kašpárková, Kateřina ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá kapénkovými nákazami a zjišťuje, jaké znalosti, postoje a chování k nim mají žáci 2. stupně základní školy. V teoretické části se práce zaměřuje na vzdělávací dokumenty v České republice, včetně výskytu témat o kapénkových infekcích v RVP ZV, didaktickou hrou jako metodou výuky a podrobným popisem vybraných virových a bakteriálních kapénkových infekcí. V praktické části je zjišťováno, jaké znalosti, postoje a chování mají žáci vzhledem ke kapénkových nákazách. Následně je ve výuce provedena didaktická hra a porovnáním pre-testu a post-testu vyhodnocena účinnost didaktické hry na základě změn ve znalostech, postojích a deklarovaném chování dotazovaných žáků. Výsledky ukázaly, že vlivem didaktické hry došlo ke zlepšení ve znalostech žáků a k žádoucí změně postojů. Deklarované chování žáků zůstalo neměnné, protože vstupní úroveň žáků v této oblasti již byla na vysoké úrovni.
|
|
|
Patologická aktivace STAT3 signální dráhy u nádorových a virových onemocnění.
Podestátová, Barbora ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Škarková, Aneta (oponent)
STAT3 je jedním ze sedmi proteinů rodiny STAT, který je schopný přenášet signál do jádra, kde po navázání na specifické sekvence DNA působí jako transkripční faktor. Za fyziologických podmínek STAT3 reguluje geny spojené s řadou funkcí, jako jsou buněčná proliferace, diferenciace, apoptóza nebo imunitní odpověď. V případě patologických podmínek může být STAT3 deregulován nebo konstitutivně aktivován, což může ve výsledku vést ke kancerogenezi. Během tohoto procesu je STAT3 často aktivován přímo v nádorových buňkách, ve kterých působí tumorigenně. STAT3 je také spojován se zánětlivými reakcemi, kterých se účastní imunitní buňky, které se spolu s nádorovými a stromálními buňkami podílí na zformování nádorového mikroprostředí. Role STAT3 je potřebná i při boji s virovou infekcí, nicméně pokud dojde k jeho aberantní aktivaci, může vést k chronickým onemocněním, včetně rakoviny. Kvůli těmto závažným rolím během patogeneze je STAT3 předmětem výzkumu různých inhibitorů, které buď inhibují přímo molekulu STAT3 nebo nepřímo některou ze složek jeho signální dráhy.
|
|
|
MicroRNA u lidských zhoubných nádorů spojených s virovou infekcí
Dvořáková, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké jednořetězcové RNA, které nekódují proteiny. Jejich hlavním cílem je regulace genové exprese na úrovni translace. Tato regulace je způsobena vazbou miRNA na částečně komplementární úsek mRNA, jež může být jak buněčná, tak virová. Předpokládá se, že miRNA ovlivňují expresi až jedné třetiny lidských genů, čímž regulují růst, diferenciaci a apoptózu buněk. V poslední době byly také identifikovány miRNA kódované převážně DNA viry. Tyto miRNA podporují perzistenci virové infekce v hostiteli a mohou přispívat ke vzniku nádorových transformací. Onkogenezi významně ovlivňují také buněčné miRNA, jejichž exprese je regulována virovými proteiny. V současné době je výzkum miRNA velmi aktuální. Uvažuje se o nich jako o potenciálních biomarkerech a v běhu jsou klinické zkoušky použití miRNA pro terapii nádorových onemocnění. V této práci popisuji biogenezi a regulační funkce miRNA. Dále uvádím přehled virových miRNA a následně se zaměřuji na lidské nádorové viry, které nejenže kódují vlastní miRNA, ale také ovlivňují expresi hostitelských miRNA. V neposlední řadě informuji o současném klinickém využití miRNA. Klíčová slova: virová miRNA, buněčná miRNA, onkogeneze, virové infekce, nádorová transformace, genová exprese
|
host ::
RSS.